Projekt domova pro seniory Hudečkova: Mimořádně mimořádné

Projekt domova pro seniory Hudečkova: Mimořádně mimořádné

Proč tak najednou? Uprostřed letních dovolených se svolává mimořádné jednání Komise zdravotně sociální a rodinné politiky Prahy 4. Na programu je projekt domu pro seniory Hudečkova. Přitom se i sami členové komise ozývají, že netuší, o jaké podobě projektu bude vlastně řeč.

Má to snad být projekt, na kterém v předminulém volebním období pracovali odborníci úřadu pod dohledem našeho tehdejšího zastupitele a dlouholetého ředitele Ústavu sociálních služeb Prahy 4 Miloše Hájka. Hodně se tehdy stihlo do voleb 2014, ale nové vedení Prahy 4 se rozhodlo odvedenou práci založit do šuplíku, ať se na ni práší. „Projekt byl zpracovaný a stál přes tři miliony. Byl dotažený do fáze vydání stavebního povolení, což se ale před volbami nepovedlo. A pak přišli Zelení a starosta Štěpánek dělal vše pro to, aby se to nerealizovalo,“ říká Hájek.

V opozici v zastupitelstvu i teď mimo zastupitelstvo ale dál hlídáme, co se s projektem děje. Jeho budoucnost totiž vždy zajímala starší občany Prahy 4. Nejde totiž jen o veřejné peníze, které se mohou zbytečně „vyhodit do kanálu“. Kritická by byla i změna projektu. Místo domova pro seniory s lůžkovou péčí by mohly vzniknout další byty pro seniory. Jak se říkalo dřív: Dům s pečovatelskou službou.

„V České republice přitom chybějí tisíce lůžek v domovech pro seniory,“ zdůrazňuje Miloš Hájek, „a Praha čtyři jako jedna z mála městských částí – a přitom je ta největší – nemá žádné svoje takové zařízení. Zato vyhrazených bytů pro seniory má v Praze už teď nejvíc.“

Po letech nic nedělání chce nová garnitura na radnici s projektem aspoň pohnout. Na co a na koho při tom myslí? Mimořádně se to můžeme dovědět na mimořádné pondělní komisi.

Odešel náš kamarád Erazim Kohák

Odešel náš kamarád Erazim Kohák

Jeho jméno znala celá republika. Jeho knihy vycházely i za oceánem. Profesor Erazim Kohák dlouhá léta patřil mezi aktivní členy sociální demokracie na Praze 4. Často se objevoval na politických a společenských akcích, neúnavně se zapojoval do debat a v roce 2004 kandidoval i do Senátu, přičemž se probojoval do druhého kola. V jeho pohledu na svět se kromě touhy po sociální spravedlnosti objevoval i důraz na ekologická témata nebo kritiku konzumní společnosti. Opakovaně se hlásil k odkazu první republiky. Do povědomí české veřejnosti se dostal i kritikou americké zahraniční politiky v období prezidentství George Bushe ml. V říjnu 2013 byl u příležitosti státního svátku oceněn Řádem T. G. Masaryka.

V sobotu 8. února 2020 nás navždy opustil ve věku 86 let. Zpráva o jeho skonu nás hluboce zasáhla, byť nebyla zcela překvapivá. Erazim se v posledních letech stáhl do soukromí. Poslední velkou ranou pro něj jistě bylo úmrtí jeho manželky Dorothy loni na jaře. Až do konce svého života ale zůstal přesvědčeným sociálním demokratem. A my jsme byli hrdí na to, že je jedním z nás. Děkujeme za chvíle, které jsme s ním mohli strávit. Na svého kamaráda Erazima Koháka nezapomeneme!

 

Další mrakodrapy na Pankráci vyvolávají vášně

Další mrakodrapy na Pankráci vyvolávají vášně

Kde najdete pražský Manhattan? Přece na Pankráci, kde se tyčí jedna výšková budova vedle druhé. A podle developerů jich tam stojí stále málo, protože chtějí dál stavět. Největším plánovaným projektem na Praze 4 je již několik let rezidence Park Kavčí Hory, který má vzniknout mezi parkem Na Pankráci a budovami České televize. Byla to právě sociální demokracie, která březnu 2016 upozornila občany na chystanou stavbu a uspořádala tehdy veřejné shromáždění na toto téma.

Vypadne Praha ze seznamu UNESCO?

Od té doby uplynuly více než tři roky. Developer si jde stále za svým, tvrdě a nekompromisně. Někteří politici z tehdejšího vedení radnice Prahy 4 v minulém funkčním období upozorňovali na dojednané výhody projektu, zejména nové prostory pro mateřskou školku a zdravotnické zařízení, novou veřejnou zeleň, výstavbu retenční nádrže pro zalévání rostlin v parku Na Pankráci, průhledy mezi domy apod. Mluvili také o prestižním jméně architekta Pleskota a o tom, že developer mohl naplánovat ještě hustší zástavbu a že vlastně kultivuje zanedbanou parcelu, která je dlouhodobě vedena jako stavební.

O nevýhodách mluvila hlavně opozice, v první řadě ČSSD, která podnítila zdejší obyvatele k sepsání petice proti konkrétnímu návrhu projektu. Podepsalo ji během pár týdnů přes tři tisíce lidí. Vadilo jim, že vznikne pět věžáků o výšce 68 metrů, což ohrozí nejen panorama Prahy, ale současně i nastolí otázku vyškrtnutí Prahy ze seznamu kulturních památek UNESCO. Dále se lidé obávali – a stále obávají – navýšení automobilové dopravy v okolních ulicích, zhoršení parkování a v neposlední řadě devastaci parku Na Pankráci kvůli sevření mezi mrakodrapy a zvýšení počtu návštěvníků. Část zdejších obyvatel kritizovala i skutečnost, že nová zeleň představuje fakticky jen vnitroblok rezidence, který se bude večer zamykat. Padaly i spekulace, že do nových bytů se kvůli vysokým cenám postěhují především cizinci. Dnes už zastupitelé mluví jinak. Pokud se veřejně k projektu vyslovují, vždy zdůrazní negativní dopady. Pokud někdo smýšlí odlišně, nechává si svůj postoj pro sebe. Zdálo by se, že sociální demokraté mohou být spokojení. Jejich argumenty zdánlivě vyhrály. Jenže pouhá slova developera nemohou zastavit.

Komise nemá vliv na správní řízení

Naposled se o projektu Park Kavčí Hory jednalo na radnici Prahy 4 na zasedání komise pro územní rozvoj dne 2. září. Zástupci developera ukázali další vizualizace, obyvatelé Pankráce zopakovali své výhrady a politici dali najevo svůj nesouhlas, projevený nakonec v usnesení. Znovu se mluvilo o tom, že věžáky jsou moc vysoké, že park Na Pankráci nebude od nových mrakodrapů oddělen komunikací, že ulice Pujmanové získá fakticky hradbu a že developer v rámci salámové metody rozdělil projekt na dvě etapy, aby měl jednodušší správní řízení (v první etapě vzniknou „jen“ tři věžáky). Jedna přítomná zastupitelka a členka komise pro územní rozvoj se přiznala, že „dosud žila v bludu“, protože až nyní pochopila, jak se zelený vnitroblok rezidence bude na noc zamykat. Jako by snad neseděla v minulosti v zastupitelstvu, kdy se o tom výslovně mluvilo (viz útržky ze stenozáznamu níže).

Jenomže pozor, usnesení komise nemá na stavební řízení a vydání stavebního povolení žádný vliv. Jedná se pouze o poradní orgán rady městské části. A dokonce ani usnesení rady nebo zastupitelstva Prahy 4 samy o sobě výstavbu nezastaví. Celou věc mají v rukách státní úředníci. Samospráva může tento proces ovlivňovat především přes uplatňování námitek a podáváním odvolání ve správním řízení. Konají tak naši současní vládci na radnici?

Držíme lidem na Pankráci palce

„Lidé na Pankráci už na politiky příliš nespoléhají. Svoje připomínky k developerským projektům už raději podávají sami prostřednictvím bytových družstev nebo občanských sdružení. A my jim v tom dál pomáháme. Každopádně je úsměvné, že někdejší zastánci výstavby najednou obrátili a přejali argumentaci sociálních demokratů. Držíme lidem na Pankráci palce,“ komentuje kauzu předseda místní ČSSD Karel Ptáčník.

Zajímá vás, jak se výstavbě rezidence Park Kavčí Hory vyjadřovali politici před třemi lety? Připomeňte si s námi jejich výroky ze zasedání zastupitelstva Prahy 4 ze dne 8. dubna 2016. Tehdy se řešila petice občanů proti developerskému projektu. A projednávala se skoro utajeně. „Rada městské části s tehdejší koalicí Zelených, ODS a přeběhlíků z hnutí ANO, kteří mimochodem dnes oblékají dres hnutí STAN, zařadila petici jako bod programu zastupitelstva až na poslední chvíli. Informace byla zveřejněna pouhých 24 hodin před zasedáním. Dokonce ani nepozvali členy petičního výboru na zastupitelstvo. Udělali to podle mě kvůli tomu, aby dorazilo co nejméně lidí. Naštěstí zafungovala komunikace mezi starousedlíky a účast byla hojná. A to se o petici jednalo v pátek odpoledne,“ vzpomíná na zasedání tehdejší předseda klubu zastupitelů ČSSD Petr Horálek.

A co kdo opravdu říkal? Stačí nahlédnout do stenozáznamu, který je stále k dispozici na webových stránkách městské části. Vybíráme některé z výroků tehdejších zastupitelů:

Radní pro územní rozvoj Alžběta Rejchrtová (Strana zelených):

„Tato petice [proti projektu] vznikla z iniciativy sociální demokracie.“

„Soutěž vyhrál uznávaný architekt Jiří Pleskot. Vyhrál to na základě toho, že jednou z podmínek té soutěže bylo vytvořit velký zelený prostor.“

„V petici bylo také, že dojde k devastaci parku [Na Pankráci],… že v podstatě zmizí zelené plochy a že lidé – správně – požadují nedotčenost toho parku. Tím, že my tam budeme mít retenční nádrž [vybudovanou developerem], tak budeme vodu, která jde ze střech, zadržovat a využívat, pokud tento projekt bude realizován, k závlaze parku.“

Zastupitel Petr Horálek (ČSSD):

„Chodili jsme po ulicích, vylepovali plakáty, upozorňovali jsme lidi na výstavbu, mluvili jsme s nimi [na veřejném setkání] a ukazovali jim, co vlastně bylo prezentováno na komisi územního rozvoje a výstavby. Nenašli jsme jednoho jediného člověka, který by s tím projektem souhlasil. Všichni byli proti.“

„Nám jako sociálním demokratům vadí, že developerský projekt negativně zasáhne do zeleně i do provozu parku. Vadí nám pět obřích věží o výšce 68 metrů. Vadí nám, že část aut, které projekt přitáhne, zůstane v ulicích.“

„Zazněla poznámka [od investora na komisi územního rozvoje], že park Na Pankráci není využívaný, že developerský projekt park oživí. Vy, co sem do parku chodíte, tak ale víte, že naopak je využívaný, zvláště v létě a o víkendech.“

„Naším cílem je, aby výstavba, která tam proběhne, měla co nejmenší negativní dopad na obyvatele Pankráce. A tento projekt pěti obřích věží a vnitrobloku, který se tváří jako nový park, přestože bude v nějakých hodinách uzavřen a nebude otevřen nonstop, není podle nás do tohoto prostoru vhodný.“

Zastupitel Jiří Bodenlos (ČSSD):

„Já jsem očekával, že když přijde takovýto projekt na Prahu 4, tak se dočká absolutního zamítnutí… A ono ne. Koukal jsem na komisi výstavby a říkal jsem si, tak co pane Slanino, paní Rejchrtová, paní Jelínková, budete křičet, jak je to špatně? A ticho. Za celou tu dobu konání komise tam promluvili dvě tři slova.“

„Za sebe musím říct, že s tímto projektem nesouhlasím nejenom kvůli Praze 4, ale i proto, že tato stavba zasahuje do panoramatu celé Prahy.“

„Když jsem na minulém zastupitelstvu seděl a měl jsem interpelaci na pana starostu [Petra Štěpánka ze Strany zelených] ve stylu, souhlasíte s tímto projektem, nebo nesouhlasíte, podporujete tento projekt – ano, nebo ne? Nedostal jsem odpověď.“

Zastupitelka Petra Rejchrtová (Strana zelených, dnes nezávislá za Piráty):

„Za sebe můžu říct k tomuto obytnému projektu, že se domnívám, že celá tato akce je projednávána velice předčasně. Tady měla probíhat dlouhodobá diskuze. Že se to dostalo na mimořádné zastupitelstvo, to je prostě dílo, které jaksi tomu porozumění velice, ale velice uškodilo.“

Zastupitelka Marie Jelínková (nezávislá za Stranu zelených, dnes nezávislá za Piráty):

„Na komisi územního rozvoje jsem projekt nepodporovala, pouze jsem vyslechla přednášejícího, když ten projekt byl prezentován, což ovšem neznamená, že jsem ho podporovala.“

„Všichni členové komise [územního rozvoje] víme, že si nás Central Group zval jako lištičky do svého sídla, aby nás… o genialitě svého projektu přesvědčoval.“

Zastupitel Daniel Kunc (Strana zelených):

„Samozřejmě chápu, že občanské sdružení bojuje proti jakékoliv výstavbě, ale radnice toto nemůže dělat. Radnice není v takové pozici, aby mohla veškeré projekty odmítat… Protestovat proti všemu je samozřejmě možné, ale otázka je, jestli to povede k úspěchu.“

Petici proti projektu můžete podepsat na stránkách:

https://www.petice.com/petice_proti_rpkh_2

V. Valenta: Radikální potřeby

V. Valenta: Radikální potřeby

Profesor Václav Bělohradský v souvislosti s hořící Amazonií aplikuje nový pojem převzatý od Agnes Hellerové: „radikální potřeby“. Rozumí se tím statky, které jsou nutné pro přežití lidstva. K nim patří vzduch (ovzduší, atmosféra, troposféra), voda (mořská i vnitrozemská, povrchová i podzemní) a pochopitelně půda a její lesy či pralesy, tedy základní složky životního prostředí, to všechno vztažené a posuzované z hlediska potřeb člověka a jeho přežití jako druhu.

Vývoj člověka přivodil civilizaci, její rozvoj se všemi pozitivními a zároveň negativními zpětnými  důsledky. Zatímco na jedné straně výdobytky civilizace lidem (některým, někde) život usnadňují, na druhé straně  neřešené dopady civilizačních odpadů a zásahů do krajiny a přírody podrývají její základy  ba dokonce ohrožují její existenci, až samotnou udržitelnost života.  A to nejen člověka.

Děsivé družicové noční snímky hořících pralesů na území pěti a půl milionů km2Brazílie (na rozloze srovnatelnou s Evropskou unií) revokovaly mnoho neřešených a nevyřešených otázek. Komu vlastně patří deštné pralesy, jejichž funkce ovlivňuje klima celé planety? Nebo-li kdo má právo je ničit ve jménu soukromovlastnického práva pro maximalizaci zisku a/nebo kdo je povinen je chránit a zachovat jako jedinečné a nenahraditelné ekosystémy ve jménu  udržitelnosti podmínek života na planetě Zemi?

Krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro otevřel Amazonii developerům a kapitálu.Bolsonaro prohlásil, že zpřístupní chráněná pralesní území komerčnímu využití, protože překáží ekonomickému růstu Brazílie.Za půl roku, kdy  Bolsonaro nastoupil do funkce (1. ledna 2019 – 24.července 2019) bylo podle kvalifikovaných  odhadů vykáceno 4200 kilometrů čtverečních (= cca rozloha Pardubického kraje¨).

Podle Národního institutu pro vesmírný výzkum (INPE), který od 70. let minulého století odlesňování Amazonie mapuje snímkováním Země z družic, pralesa v posledních měsících rekordně ubývá. Míra odlesňování podle nejnovějších vládních dat přesáhla velikost tří fotbalových hřišť za jednu minutu, zveřejnil The Guardian. Jen v květnu 2019 bylo podle INPE vykáceno území o velikosti New Yorku, tedy zhruba 739 kilometrů čtverečních (= cca rozloha okresu Kolín).Během  května letošního roku (2019)  bylo vykáceno  o 34 procent více plochy pralesa než vloni. V červnu tohoto roku (2019) bylo vykáceno dokonce o 88 procent více pralesní plochy ve srovnání s červnem 2018.

Noční družicové snímky hořící Amazonie jsou otřesné. Jsou opodstatněná  podezření, že velkoplošné požáry jsou zakládány z mnoha důvodů úmyslně.  Také s jejich hašením se očividně otálí.Za sedm měsíců  vlády prezidenta Jaira Bolsonara  jeho plán likvidace pralesů ve jménu podpory  rozvoje a růstu HDP mu vychází, uvádí The New York Times.

Jako globální problém zazněla otázka požáru amazonských pralesů dosud nevídaného rozsahu dokonce na konferenci G7 v Biaritzu. Prezident Macron nabídnul brazilskému prezidentovi  příspěvek 22 milionů US dolarů  na zintenzivnění hašení. Byl až zpupně odmítnut s tím, že cokoliv se děje v Amazónii,  je to výhradně věcí suverénní Brazílie. Bolsonaro podezřívá západní velmoci z koloniálních choutek a zastává nacionální postoj jako Donald Trump. U něj analog hesla „America first“ vyzní jako „Brasilia primeiro“. Ale přehlíží, že kapitálové investice na ekonomické využití či zneužití pralesa půjdou přes banky jako nadnárodní, globální kapitál.

Nesporně i v minulých desetiletích docházelo k rozsáhlému vypalování deštných pralesů v Indonézii pro plantáže palmy olejné. Prokazuje se, že se ztrátou deštných pralesů následuje ztráta úrodnosti posléze i půdy samotné. Spaliny z požárů zamořují ovzduší. Příznivý vliv na koloběh vody v troposféře mizí. Ztráta deštných pralesů je nenahraditelnou ztrátou regenerace kyslíku v přírodním koloběhu Země. Na tyto akce, stimulované představou hospodářského rozvoje, ale které přinášejí zhoubné následky,  nebyl žádný výraznější ohlas G7. Ze strany Spojených států a Číny, dvou největších znečišťovatelů Země,  je to bohužel  pochopitelné.

Zahořela také sibiřská tajga. Nepochopitelná byla lhostejnost místních orgánů do doby, než ruská vláda nasadila armádní jednotky. Spekuluje se, že požár měl zakrýt rozsáhlou korupci místních státních orgánů při nelegální těžbě dřeva pro zákazníky v Číně a v Japonsku.  Shořela tajga na území srovnatelném se Středočeským krajem.

K požárům motivovaným vidinou hospodářského rozvoje dochází i v Africe.

Dochází ke znečišťování moří a oceánů civilizačními odpady včetně ropy a plastů. Na rozdíl od rozpustných chemických sloučenin, ropné skvrny a plovoucí ostrovy plastů jsou na první pohled patrné. Plochy oceánů se svým rostlinstvem a živočišstvem hrají nezastupitelnou úlohu v udržitelnosti života na Zemi. Ale kdo si na ně dělá nárok a  komu patří?

Kdo bude stanovovat, či spíše kodifikovat, prosazovat a realizovat, co jsou „radikální potřeby“,veřejně nezbytné pro globální udržitelnost života? OSN? V mnohem menších záležitostech není  snaha po kompromisu. Zejména u velmocí a u nadnárodních koncernů a bank.

Jsou to zájmy nejbohatších a tím nejvlivnějších kapitálových skupin, jejichž výlučná zisková zaměření jsou u zrodu klimatické změny s důsledky, které si politici a vůdcové národů nechtěli nikdy připustit.  I tváří v tvář hrozivé skutečnosti je přehlížejí. Svět se pokouší vyburcovat k nějaké akci za záchranu životního prostředí nordická dívka Greta Thunbergová. Jakou šanci spasit svět  může mít nová Jeanne d´Arc  po šesti staletích.

Současný model trvalého ekonomického růstu je modelem trvalé neudržitelnosti životního prostředí pro člověka – a jak se stále více prokazuje  i pro další organizmy z říše rostlinné a živočišné.   Celou situaci do krajnosti zostřuje populační exploze.

Světový ekonomický model založený na akceleraci ekonomického růstu s maximalizaci růstu HDP a maximalizacích zisků developerů, podmíněný rostoucí exploatací zdrojů, znečišťováním a soustavným ničením povrchu planety Země  a růstem GHG v atmosféře,  je pro lidstvo a planetu Zemi sebevražedný.

 

V Praze – Krči dne 31. srpna 2019

Ing. Vladimír Valenta, CSc.

Ptáme se radnice: Kdy a jak vyřešíte terasu Budějovická?

Ptáme se radnice: Kdy a jak vyřešíte terasu Budějovická?

Čtyřková radnice byla loni po mnoho měsíců odříznutá od metra. Během ledna 2018 totiž nechal jeden magistrátní odbor uzavřít terasu nad vestibulem stanice Budějovická z důvodu havarijního stavu a údajného bezprostředního nebezpečí. Cestující, kteří přijeli metrem, se tak na radnici mohli dostat jen oklikou – buď po okolních ulicích, nebo neméně složitě přes obchodní centrum DBK. Tento stav trval do poloviny října, kdy se druhý výstup z metra směrem k radnici po tlaku veřejnosti otevřel, byť v provizorních podmínkách. Průchod terasou po povrchu byl však nepřístupný až do poloviny prosince.

Zatím se jen slibuje

A jaká je dnešní situace? Terasa je na povrchu z východní části stále neprůchozí, ale ze západní (podél obchodního centra) otevřená. Vstup do metra se zúžil díky dodaným podpěrám. Nejenom samotná terasa, ale celý vestibul metra působí omšele a nevlídně. Když tál na ulicích sníh, tak zde regulérně pršelo skrz děravý strop. O tom, že celé místo potřebuje zásadní rekonstrukci, asi nepochybuje nikdo. Problémem jsou ale vlastnické vztahy. Terasa patří Hlavnímu městu Praze, ale je stavebně propojená s okolními budovami, které jsou zase ve vlastnictví soukromých osob. A dlouhé roky se zúčastněné strany nemohly dohodnout. Vedení Prahy dokonce loni ohlásilo, že terasu rovnou zbourá. Až letos v lednu došlo údajně k zásadnímu obratu.

Politici na pražské i čtyřkové radnici se pochlubili v médiích, že uzavřeli dohodu o spolupráci na opravě terasy. O náklady se podělí všechny zúčastněné strany. Ale chtěli jsme vědět přesnější informace. Právě proto vystoupil na únorovém zastupitelstvu Prahy 4 za pražskou sociální demokracii Petr Horálek a položil radním několik klíčových otázek. „Zeptal jsem se, zda bude Praha 4 jednou ze stran chystaného memoranda o spolupráci, kdy se terasa začne opravovat, kolik to bude stát přibližně peněz a kdy bude projekt hotový. Vzhledem k chlubivým výrokům pana zástupce starosty Lukáše Zichy na sociálních sítích jsem položil otázku, zda Praha 4 bude opravu rovněž financovat. Interpelace probíhaly právě uprostřed debaty o rozpočtu, takže mě zajímalo, z čeho by tyto náklady byly hrazeny,“ říká Petr Horálek, bývalý zastupitel Prahy 4.

Městská rada interpelace promlčela

A jaká byla reakce? „Čekal jsem aspoň stručnou odpověď. Buď od pana zástupce starosty Zichy, který má v kompetenci majetek, nebo od pana zástupce starosty Tibora Vansy zodpovědného za dopravu. Ale bohužel nikdo nechtěl promluvit na toto téma na mikrofon. Mám si počkat na písemnou odpověď,“ krčí rameny Petr Horálek. V jeho interpelaci se objevil i odkaz na usnesení zastupitelstva Prahy 4 z června 2011. Tehdy 37 zastupitelů požádalo Hlavní město Prahu o svěření pozemků nad stanicí metra Budějovická. Pouze kluby komunistů a Strany zelených předložený materiál nepodpořily. „Upozornil jsem pana zástupce starosty Zichu, že uvedené usnesení je stále platné. Logicky z toho plyne, že by měl dále vyjednávat s hlavním městem o správě dotčených pozemků. Potom by naše městská část měla přímý vliv na podobu a rozvoj této dopravně strategické lokality,“ doplňuje Petr Horálek.

Hlavně neprodávat terasu soukromníkovi

Na téma terasy nad stanicí metra Budějovická se objevila v únorovém čísle časopisu Tučňák ještě jedna zajímavá informace. Zatímco bývalé vedení Prahy striktně odmítalo terasu prodat, u dnešní koalice tato varianta pod stůl nepadla. „Varoval jsem v interpelaci před možností prodat jakýkoli nemovitý majetek nad stanicí metra Budějovická soukromým osobám,“ říká Petr Horálek a dodává: „V okamžiku, kdy samospráva není vlastníkem, tak ztrácí kontrolu. Varováním pro nás může být vestibul stanice metra Můstek na trati B. Tam se kvůli soukromému vlastníkovi jedné z přilehlých budov trvale uzavřel jeden výstup na povrch ze čtyř. Tohle by opravdu nebyla cesta správným směrem.“

Rozpočet Prahy 4 na rok 2019: více problémů než odpovědí

Rozpočet Prahy 4 na rok 2019: více problémů než odpovědí

Jak se čekalo, tak se i stalo. Čtyřková koalice si na únorovém zasedání zastupitelstva protlačila silou svůj návrh rozpočtu nejtěsnější možnou většinou 23 hlasů z celkových 45. Výsledková tabule sice ukázala 26 hlasů pro, ale to se jen tři zástupci opozice přehmátli a zmáčkli špatné tlačítko. Ani jeden pozměňovací návrh neprošel. Debata k tomuto bodu sice trvala téměř čtyři hodiny, ale zástupci koalice často opakovali věty z předloženého materiálu, používali fráze a mlžili (čest výjimkám). Nejdůležitější materiál z celého roku se bohužel projednával za minimálního zájmu občanů. Z řad veřejnosti vystoupil jako jediný bývalý zastupitel Petr Horálek z ČSSD. Po závěrečném hlasování bylo jasné, že na většinu položených otázek jsme se konkrétních odpovědí nedočkali.

Koalice zabila dům seniorů Hudečkova

Již popáté byla odložena realizace klíčové investice v oblasti péče o seniory – nový dům seniorů Hudečkova. Tuto investiční akci v rozpočtu Prahy 4 sice stále najdete, ale je na ni vyčleněna částka ryze formální – jen 5 milionů korun. Ještě loni to přitom bylo přes 26 milionů korun, v roce 2015 (tehdy byl již Petr Štěpánek starostou) přibližně 42 milionů a ve volebním roce 2014 dokonce 59 milionů.

„Koalice dům seniorů Hudečkova fakticky zabila. Suma pěti milionů je směšná. Sami radní v diskuzi přiznali, že projekt opět odložili, aby si údajně vyjasnili jeho potřebnost,“ říká Petr Horálek. „Starosta i zástupci Pirátů v diskuzi tvrdili, že musí nejdříve prozkoumat objem plánované vývařovny. Také zazněl argument, že možná bude stačit kapacita domova seniorů Sulická v Krči, který patří Hlavnímu městu Praze. Vtip je v tom, že politici ze Strany zelených a klubu STAN sedí v radě městské části od března 2015 a takhle se vymlouvají už čtyři roky. S žádnou úpravou projektu za tu dobu nepřišli, ačkoliv to slibovali,“ dodává Petr Horálek. Současná koaliční smlouva přitom občanům garantuje „výrazné navýšení kapacity domů, bydlení a péče o seniory“.

A proč koalice vůbec investiční akci do návrhu rozpočtu zanesla? „S projektem se pojí značné prostředky, které již byly vynaloženy na přípravu, zejména projektovou dokumentaci. Tady se už pohybujeme v řádu milionů korun. Možná mají někteří politici strach, že by pak riskovali trestní oznámení za zmařenou investici,“ vysvětluje Petr Horálek. A ještě jedna věc. Dokud koalice tenhle problém nevyřeší, nemůže přistoupit k rekonstrukci domu seniorů Jílovská na Lhotce. Toto zařízení, které slouží pouze ke krátkodobým pobytům do šesti měsíců, se dlouhodobě nachází ve velmi špatném technickém stavu.

Koupaliště Lhotka se rozšiřuje – ale pomalu

Jedním z mála bodů, kde sociální demokracie vítá návrh rozpočtu, je pokračování v projektu koupaliště Lhotka. Na letošní rok je v oblasti investic na tento účel vyčleněno téměř 20 milionů korun. „Bohužel se jedná o peníze z minulých období, takže to vlastně dokazuje, jaké má vedení naší městské části zpoždění,“ komentuje rozpočet Karel Ptáčník, předseda ČSSD na Praze 4. „Musím připomenout, že starosta Petr Štěpánek sliboval otevření koupaliště už v létě 2016 a pak v létě 2017. Nakonec se to stalo – zřejmě náhodou – tři měsíce před loňskými komunálními volbami. Navíc na koupališti stále běží jen zkušební provoz. Teď se tedy má rozjet takzvaná druhá etapa výstavby. Doufám, že se to stihne rychleji a že nebudou stříhat pásku těsně před volbami 2022,“ říká Karel Ptáčník.

Ve vystoupení Petra Horálka na zastupitelstvu také zaznělo, že to byla právě sociální demokracie, která v srpnu 2014 hlasovala pro nákup koupaliště od soukromého podnikatele, který nechal parcely zpustnout. „Připomněl jsem, že někteří současní členové rady nepodpořili nákup koupaliště, ačkoliv se touto investicí rádi chlubí. Naopak sociální demokraté v zastupitelstvu Hlavního města Prahy opakovaně hlasovali pro dotaci, která pokryla významnou část nákladů,“ komentuje Petr Horálek. Ohledně koupaliště se bohužel objevila jedna negativní zpráva v (aktuálním) únorovém časopise Tučňák. Pracovníci městské společnosti 4-Majetková prý „brutálním“ způsobem ořezali stromy v celém areálu. To není dobrý start do druhé etapy výstavby.

Chodníkový program vázne

Jedním z důležitých volebních slibů všech stran a hnutí bylo zvyšování kvality chodníků, včetně zajišťování jejich bezbariérovosti. „V tomto směru radnice za posledních několik let výrazně nepokročila. Bohužel ani letos to nebude lepší. Když se podíváte do návrhu rozpočtu, tak objem prostředků na tento účel výrazně klesá. Totéž se týká výstavby nových parkovacích míst. A důvod? Podle koalice to je špatná spolupráce s Technickou správou komunikací, tedy organizací Hlavního města Prahy, která spravuje většinu chodníků v naší městské části. Podle mě je to ale výmluva. Slyšel jsem říkat Piráty, že oni se s magistrátem domluví skoro na všem, když mají svého primátora,“ kritizuje tuto část rozpočtu Petr Horálek.

V oblasti investic v kapitole Doprava dochází v rozpočtu k meziročnímu poklesu o 23 procent. U chodníkového programu a budování parkovacích míst rozpočet oproti roku 2018 klesá dokonce o 36 procent. V absolutním vyjádření to znamená pokles o téměř 8 milionů korun. Oficiální vysvětlení zní, že „záměrem Prahy 4 je opravovat pouze chodníky ve vlastnictví městské části“.

Rostou výdaje na platy a PR

Pokud někde peníze v rozpočtu opravdu výrazně rostou, je to ve mzdové oblasti. „Nevím, zda to veřejnost postřehla, ale v současnosti máme rekordní počet uvolněných zastupitelů, které si městská část platí na plný pracovní úvazek,“ uvádí předseda místní ČSSD Karel Ptáčník. „Díky tomu meziročně vzrostou výdaje na platy o 18 procent. V korunách to dělá výdaje ve výši 21,4 milionu. Abychom byli spravedliví, jsou v tom zahrnuté i odměny pro členy komisí z řad veřejnosti,“ dodává Karel Ptáčník.

K nárůstu dochází i u časopisu Tučňák, který opozice dlouhodobě označuje za hlásnou troubu radnice. Na tento účel půjde 2,96 milionu místo loňských 2,5 milionu korun. Nárůst tak činí 18 procent. Podle důvodové zprávy za to může dražší distribuce, tedy služby České pošty. „Dražší distribuci dokážu pochopit. Ale úroveň časopisu Tučňák je příšerná. Nemluvím ani tak o kvalitě papíru jako o propagandistických textech oslavujících práci radních a záplavě fotografií usměvavých politiků,“ kritizuje Karel Ptáčník a dodává, že místo časopisu tak lidé dostávají do schránek reklamu, placenou ovšem z našich daní.

Děti se ve škole pečou pod střechou

Závěr veřejného vystoupení Petra Horálka k rozpočtu na zasedání zastupitelstva patřil budově základní školy Táborská v Nuslích. „V této škole jsem jako žák v sedmičce prožil sametovou revoluci, chodím tam pravidelně volit a asi deset let jsem zde pracoval ve školské radě. Těsně před tím, než jsem byl ze školské rady novým vedením Prahy 4 odvolán, tak si zástupci učitelů i rodičů stěžovali na velká vedra v nejvyšším patře budovy, tedy pod střechou. V červnu i v září se tam teploty šplhají ke třicítce. Když zase otevřou okna, ruší je projíždějící auta a tramvaje. Děti se tu tak doslova pečou při vyučování. Vyzval jsem tedy vedení městské části, aby v příštích letech investovalo do klimatizace, i když si uvědomuji, že to není ideální řešení. Ne každý klimatizaci dobře snáší. Jedná se ale jen o pár týdnů v roce,“ říká Petr Horálek.

V této souvislosti říká, že rada sice loni v prosinci odvolala členy školských rad, ale už se nenamáhala je o tom informovat – ani dopisem či e-mailem nebo přes sms. V době internetu a on-line komunikačních sítí je to zarážející. Obraz „otevřené a přátelské“ radnice, jak jej líčí někteří koaliční politici, tak dostává povážlivé trhliny.

V investicích se blýská na horší časy

V jedné věci se koalice a opozice na Praze 4 v oblasti rozpočtu ale shodne. Co se týče investic, bude stále obtížnější začínat velké akce. V důvodové zprávě v kapitole Rozpočtový výhled se dočteme mimo jiné, že objem kapitálových výdajů v dalších letech bude klesat s ohledem na zdrojové možnosti městské části. Nové investice budou spíše drobnějšího charakteru. Investice významnějšího charakteru budou podmíněné získáním prostředků z (evropských) fondů nebo z prostředků Hlavního města Prahy.

„Zatím dobíhají investiční akce z minulosti, takže to není na první pohled až tak vidět. Ale kromě převodů financí z minulých let jsou hlavním vlastním zdrojem pro investice převody z hospodářské činnosti. A ty dramaticky klesají. Ještě v roce 2014 byly ve výši přes 311 milionů korun, v letošním rozpočtu se už plánují jen na 65 milionů. A od roku 2021 mají trvale klesnout k 50 milionům. Pokud chce vedení radnice skutečně rozjet nějakou velkou investiční akci, má nejvyšší čas,“ upozorňuje Petr Horálek.

Naše kandidátka MČ Praha 4

Naše kandidátka MČ Praha 4

Zastupitelstvo městské části Praha 4

Česká strana soc. demokratická

Kandidát Navrhující
strana
Politická
příslušnost
Povolání Bydliště
poř.
číslo
příjmení, jméno, tituly věk
1 Bodenlos Jiří Ing. 56 ČSSD ČSSD OSVČ Praha 4
2 Růžičková Jiřina Mgr. 66 ČSSD ČSSD pedagog Praha 4
3 Kadleček Pavel 37 ČSSD ČSSD OSVČ finance a reality Praha 4
4 Hájek Miloš 70 ČSSD ČSSD sociální pracovník, ex ředitel ÚSS Praha 4 Praha 4
5 Krejčová Dominika 56 ČSSD ČSSD podnikatelka Praha 4
6 Pešlová Libuše Mgr. 56 ČSSD ČSSD pracovník k veřejnosti Praha 4
7 Pícl Michal Ing. 32 ČSSD ČSSD projektový manažer Praha 4
8 Traub Pavel Mgr. 30 ČSSD ČSSD šéfredaktor, pracovník diplomacie Praha 4
9 Menčík Jindřich Ing. 29 ČSSD ČSSD úředník státní správy Praha 4
10 Pokorný Jan Ing. 65 ČSSD ČSSD vysokoškolský učitel Praha 4
11 Ptáčník Karel 71 ČSSD ČSSD OSVČ Praha 4
12 Suchánek René 37 ČSSD ČSSD gastronomie Praha 4
13 Prokešová Světluše PaedDr. 59 ČSSD ČSSD OSVČ Praha 4
14 Outrata Filip Mgr. Ph.D. 43 ČSSD ČSSD redaktor, vysokoškolský pedagog Praha 4
15 Hatina Ondřej 42 ČSSD ČSSD OSVČ Praha 11
16 Miklas Jan Mgr. 41 ČSSD ČSSD politolog Praha 4
17 Soukalová Jarmila 71 ČSSD ČSSD administrativní pracovnice Praha 4
18 Johanesová Kristýna 44 ČSSD ČSSD směnárník Praha 4
19 Hanzík Daniel 46 ČSSD ČSSD OSVČ elektromechanik Praha 4
20 Černý Mikuláš 73 ČSSD ČSSD důchodce Praha 4
21 Kunstová Ivana 55 ČSSD ČSSD dozorčí v metru Praha 4
22 Kyslík Petr Ing. 37 ČSSD ČSSD státní úředník Praha 4
23 Malíková Vlasta 75 ČSSD ČSSD důchodce Praha 4
24 Koula Vladimír JUDr. Ing. 74 ČSSD ČSSD důchodce Praha 4
25 Kaucký Lukáš PhDr. 36 ČSSD ČSSD diplomat, historik Praha 4
26 Boška Josef CSc. 71 ČSSD ČSSD vědecký pracovník Praha 4
27 Felgrová Ilona 60 ČSSD ČSSD pedagog taneční školy Praha 4
28 Choděra Jan Mgr. 70 ČSSD ČSSD právník Praha 4
29 Lněnička Karel 81 ČSSD ČSSD důchodce Praha 4
30 Hess Zdeněk 51 ČSSD ČSSD OSVČ Praha 4
31 Münz Tereza Bc. 39 ČSSD ČSSD korektorka, překladatelka Praha 3
32 Nachtigall Martin 41 ČSSD ČSSD pracovník chráněné dílny Praha 4
33 Šlapanský Ladislav 55 ČSSD ČSSD technický pracovník Praha 4
34 Vejvoda Milan Ing. 83 ČSSD ČSSD důchodce Praha 4
35 Frkal Jiří Ing. 68 ČSSD ČSSD úředník Praha 4
36 Šplíchal Karel 44 ČSSD ČSSD řidič Praha 4
37 Suchánek Miloslav prof. Ing. CSc. 75 ČSSD ČSSD pedagog Praha 4
38 Voldřich Hynek 75 ČSSD ČSSD důchodce Praha 4
39 Benda Petr Ing. 52 ČSSD ČSSD stavební inženýr Praha 4
40 Langer Miroslav 42 ČSSD ČSSD redaktor Praha 4
41 Beránek Jindřich Mgr. 84 ČSSD ČSSD novinář Praha 4
42 Nigrin Dagmar 45 ČSSD ČSSD na mateřské dovolené Praha 4
43 Hubička Libor 34 ČSSD ČSSD OSVČ Praha 4
44 Horálek Petr Ing. 41 ČSSD ČSSD zastupitel Prahy 4, ekonom Praha 4
45 Kadleček František 65 ČSSD ČSSD OSVČ Praha 4
P. Traub: Strana plná vizí, ověřených praxí

P. Traub: Strana plná vizí, ověřených praxí

ČSSD za svou historii zažila mnoho vzestupů a pádů, za svůj život dokázala mnohokrát prokázat, že je stranou schopnou vládnout a přijímat úděl vládnoucí strany, rozhodovat, pracovat. Některá rozhodnutí však nebyla ta správná a někdy i lidé, kteří jinak ve svém povolání obratní zklamali, a to jak veřejnost, tak i vnitřní členskou základnu.

Jako člen, který od svých 18. let zažívá veškeré dění ve straně již druhé desetiletí musím konstatovat, že na tom ČSSD není zrovna dobře. Cítím vnitřní boj o narovnaní věci, boj o místo na slunci. Boj na demokratickém kolbišti, boj o hodnoty a o to, proč a z jakých příčin tu vlastně socdem je. Tento boj vnímám jako impulz k životu a k tomu, dokázat, že naše strana paří na radnice a magistráty, ČSSD by měla být tou stranou, která přináší témata, která jiní nevnímají a neříkají, ale zároveň by měla, a to chci zdůraznit, vědět, proč tu je a v tom samotném základu – „Jediná strana, která skutečně pomáhá lidem“ toto je to základní a dlouhodobé téma a poslání, pomáhat větším i menším skupinám, nikoliv zvýhodňovat, ale narovnávat, rozvíjet lidský potenciál.

Zajistit, že lidé mají svá práva, práva která jsou nedotknutelná, ale zároveň i lidem dát tu možnost o právech rozhodovat a utvářet takový hodnotový rámec, aby demokracie byla symbolem a funkčním organismem zároveň. Nemluvím zde jen o výchově dětí ve školách, ale o celkovém statusu společnosti. Naše vnitřní šarvátky někdy mohou znepokojit, ale výsledkem je právě ten vnitřní boj o suverenitu a o hodnoty. ČSSD v Praze přichází se zásadními tématy jako MHD zdarma a dostupné bydlení, plus mnoho dalších sekundárních, ne tak mediálně výrazných ale i přesto důležitých témat.

My na Praze 4 k tomu přidáváme například školní obědy pro děti zdarma. Jsme si vědomi, že tento primární aspekt tedy socializace děti ve společnosti ostatních dětí při jídle je nepopiratelným prvkem, který přispívá k rozvoji děti. Máme mnoho pozitivních myšlenek a je před námi mnoho práce a není to jen boj o zahloubení 5. května, těch témat je spoustu, všímáme si i drobných detailů, například jízdy na kole v parcích, kde se mezi koly proplétají malé děti, ale i opravy chodníků, které trpí když se po zásahu síťařů neupraví a máme tu jednu záplatu za druhou.

V médiích byl náš program, náš revoluční program plný vizí znegován na formu „výprodeje“, to nejsou slevy to je náš odvážný propracovaný přístup a vize společnosti. Nic totiž není zdarma, za vše se musí zaplatit, a my si připravili nástroje, jak na to. Zaleží jen na Vás, zda dáte prostor vizionářům a nebo zase nalítnete těm, kteří například v minulosti bytový fond rozprodali a teď ho chtějí vytvářet, či těm, kteří chtějí řešit dopravu, ale na úkor zeleně nedovolí kopnout do země.

Jsme strana, která skutečně pomáhá lidem.

Jsme Česká strana sociálně demokratická.

Mgr. Pavel Traub

D. Krejčová: Na kulturní politiku radnice je smutný pohled

D. Krejčová: Na kulturní politiku radnice je smutný pohled

V Branickém divadle se koná technoparty a běžně se tu ruší představení. Budova Sigmy na Spořilově marně čeká na svoje využití. Kulturní centrum Novodvorská funguje výrazně pod svoje možnosti a v jeho sousedství nadále straší rozestavěné centrum Kosmos. Tak vypadá kulturní bilance současné koalice v Praze 4 po více než třech letech vládnutí. Dala jsem si práci a prošla všechny zápisy z jednání zastupitelstva od března 2015. Sociální demokraté interpelovali radu ve věci neuspokojivé situace v Branickém divadle celkem desetkrát. Jednou to byl i navržený bod mimořádného zastupitelstva (u kterého koalice znemožnila projednání neschválením programu). Toto téma se neobjevovalo náhodou.

Utajené výběrové řízení a neplacení honorářů

Nejdříve koalici trvalo jeden rok, než vůbec dokázala Branické divadlo pronajmout. Budova byla připravená k provozu v září 2015, přesto se první představení konalo až v listopadu 2016. Pronájem divadla probíhal dokonce natřikrát. Při prvním pokusu výběrová komise zamítla všechny uchazeče. Při druhém pokusu kulturní komise – poradní orgán rady – doporučila dva zájemce. Rada si nejdříve vybrala a pak za pár minut své rozhodnutí zase zrušila. (Muselo to být bouřlivé zasedání.) Třetí pokus probíhal už za zavřenými dveřmi, tedy bez kulturní komise a bez účasti veřejnosti. Výběrová komise měla tajné složení (skládala se z politiků koaličních stran a hnutí) a doporučila v létě 2016, v době dovolených, společnost BCD CZ. Už na začátku roku 2017 se ukázalo, že tato společnost dluží městské části několik desítek tisíc za pronájem Dominikánského dvora, kde provozovala tzv. letní scénu. Ale to ještě nic nebylo. Pak začali chodit na zastupitelstvo zástupci herců a agentur a obviňovali vedení divadla z nezaplacených honorářů a autorských poplatků. Loni v listopadu dokonce sama rada schválila materiál, kde konstatuje, že v divadle se konají jen asi čtyři představení měsíčně, přičemž na většinu z nich nemá vedení divadla autorská práva. (Mimochodem, tato zpráva je tajná, nebyla zveřejněna na webu radnice. Vzpomínáte si na volební heslo Trojkoalice „Vidět starostovi pod ruku“?) V pátek 4. května se v Branickém divadle ke zděšení místních obyvatel dokonce konala technoparty, která působila nadměrný hluk do ranních hodin.

Místo rozvoje jen drobečky

Situace v Kulturním centru Novodvorská je sice klidnější, ale rozhodně ne uspokojivá. Prostory tohoto zařízení často zejí prázdnotou. Naštěstí se tu aspoň pravidelně konají zájmové kroužky a zejména o víkendech větší akce. Webové stránky centra ale nefungují, jako poslední akce se tu propaguje debata o migraci z prosince 2017. O programu se dočtete prakticky jen v Tučňáku. Z hlediska kapacity má KCN rozhodně navíc. Jsem ráda, že tu aspoň zůstalo Divadlo Zvoneček, kterému velice fandím. Ale co se stane, až radnice začne řešit velkou stavbu Kosmosu v sousedním objektu? Neuteče nám toto divadlo, jak už hrozilo dřív? Nejhorší situace ale panuje ve kdysi oblíbeném zařízení Sigma na sídlišti Spořilov. Tam se totiž nepodařilo udržet, respektive najít nového nájemce. Vedení radnice navíc nebylo schopno technicky zajistit oddělení elektrické sítě informačního centra od zbytku objektu, což ještě víc znesnadňuje pronájem. Když to tak shrnu, tak v oblasti kultury v Praze 4 fungují především Fidlovačka, Divadlo na Jezerce a Dobeška. Jenže ty byly v dobrém stavu už v minulosti, za minulých starostů a koalic. Navíc Fidlovačka se rozvíjí hlavně díky soukromému kapitálu. Suma sumárum, dávám koalici na červnovém vysvědčení za kulturu – když přimhouřím oko – čtyři minus. Pokud si občané přejí změnu, mají možnost to ovlivnit v komunálních volbách.

Dominika Krejčová (ČSSD), zastupitelka MČ Praha 4

M. Pícl: Babišova jízda vlakem bez jízdenky

M. Pícl: Babišova jízda vlakem bez jízdenky

Hnutí ANO dlouhodobě usiluje o levicové voliče. V honbě za nimi opisuje sociálnědemokratický program. Má to ale háček, program nečte celý.

Je tomu zhruba čtrnáct dní, kdy přišla vláda Andreje Babiše v demisi s nápadem od června radikálně změnit jízdné vlakem a autobusem. Studenti do 26 let i senioři nad 65 let budou moci nově jezdit se slevou až 75 procent. Předvolební programová priorita ČSSD plněná konkurenčním hnutím ANO by měla letos stát zhruba 3,26 miliardy korun. Vláda (stále v demisi!) je chce pro letošek krýt z rozpočtové rezervy. Příští rok financování zatím neřeší, přestože by se náklady na zlevněné jízdné měly vyšplhat téměř na 6 miliard korun.

Cestování veřejnou dopravou má být bezpečné, pohodlné, a především dostupné. Proto je zavedení slevy pro tyto skupiny obyvatel, jež často doplácejí na to, že v jejich obci není škola, školka či nemocnice, principiálně správně. Je ale krajně nezodpovědné plnit předvolební sliby rozpouštěním státní rozpočtové rezervy už v prvním měsíci roku. Po jeho zbytek se tak můžeme obávat například neočekávaných přírodních katastrof, pro které jsou tyto prostředky primárně alokovány. A to rozpočet na letošní rok předložila ke schválení sněmovně ta stejná vláda.

Po vlně kritiky přišel předseda vlády v demisi s návrhem, že bude případný výpadek rozpočtu krýt z takzvaných nespotřebovaných výdajů státu. To jsou peníze, které ministerstva nedokázala v průběhu předchozích let utratit. V souvislosti s tímto návrhem však vyvstává otázka, zda si předseda vlády (a bývalý ministr financí) dělá z občanů legraci, anebo navrhovanému kroku jen nerozumí. Žádný takový balík volných peněz neexistuje! A už vůbec ne 170 miliard korun, jak nakonec svůj odhad disponibilních prostředků zveličil.

Nároky nespotřebovaných výdajů jsou prostředky, které ministerstva nevyčerpají v daném rozpočtovém roce, a tuto hypotetickou úsporu si pouze účetně převedou do následujícího roku. Částka je však pouze účetním číslem na papíře a není nijak finančně kryta. Reálně tedy neexistuje. Pokud by ji chtěl daný resort v budoucnu využít, musí pro ni ministerstvo financí zajistit dodatečné krytí, tedy například vydat státní dluhopisy, čímž se logicky zvýší i zadlužení státu.

S postupným zapojováním nakumulovaných nespotřebovaných nároků počítala už Sobotkova vláda při sestavování rozpočtu na rok 2018. Ministerstva proto dala k dispozici zhruba 40 miliard korun, které uspořila a o které jim byly při sestavování letošního rozpočtu sníženy příjmy. Pokud tedy byly historicky nějaké volné a použitelné finanční prostředky z minulých let, resorty s jejich zapojením letos počítaly. Vláda v demisi je o ně ve jménu předvolebních slibů bude těžko opět připravovat.

Situace ovšem nemusí být patová. Pokud si premiér v demisi neví rady, kde na nové výdaje státu vzít, nápady může opět najít v jemu již tak známém programu ČSSD. Na všechny své sliby totiž tahle strana počítala získat dodatečné finanční prostředky. Ano, i na jízdné pro studenty a seniory.

Řízení státu neznamená jen vydávat, ale především zajišťovat dostatečné příjmy na jeho fungování. Svoji pozornost by tedy stát mohl soustředit na každoročně odcházející dividendy, které jsou ve velkém vypláceny do zahraničí. V roce 2017 šlo dokonce až o 270 miliard korun, které odtekly ze země nenávratně pryč. Průvodcem by mu v tom mohla být i vládní studie, která již v roce 2016 odhalila, že míra odlivu výnosů z České republiky je dlouhodobě přinejmenším dvakrát vyšší, než by mělo odpovídat ekonomickým předpokladům země.

Pokud tedy bude chtít premiér v demisi dál plnit program sociální demokracie, je to jenom dobře. Jen mu musí někdo dotisknout i zbylé stránky. Tam najde návod, jak vlaky a vše ostatní financovat. Aby ten náš „skvělý hospodář” nakonec nepřišel zkrátka a nestáhl nás všechny s sebou.

Ing. Michal Pícl, místopředseda OVV ČSSD Praha 4

Zdroj: Deník Referendum, 12. dubna 2018