P. Horálek: Uzavření vestibulu metra Budějovická

P. Horálek: Uzavření vestibulu metra Budějovická

Přišlo to prý jako blesk z čistého nebe. Uprostřed ledna autorizovaný technik hlavního města Prahy zjistil při kontrolní prohlídce závažné poškození zastřešení jižního vestibulu stanice metra Budějovická. Následně příslušný magistrátní odbor údajně musel neprodleně terasu uzavřít z důvodu ochrany zdraví a životů lidí. Starosta Prahy 4 Petr Štěpánek pak vyjádřil v tiskové zprávě rozhořčení, že o tom nebyl informován dopředu a požádal o co nejrychlejší provedení oprav a otevření pasáže. Nebo to bylo jinak?

O havarijním stavu zastřešení víme od roku 2010. Právě proto zastupitelstvo Prahy 4 v červnu 2011 požádalo hlavní město o svěření dotčených pozemků, aby naše radnice mohla přímo ovlivňovat rozvoj vestibulu metra. Z přítomných 40 zastupitelů hlasovalo 37 pro – pouze Strana zelených se zdržela, a to včetně dnešního starosty Petra Štěpánka. Podle zápisu ze schůze chtěli „zelení“ zastupitelé nejdříve uspořádat veřejnou debatu o tom, jaké plány a představy městská část s prostorem má. Od listopadu 2014 je ale pan starosta ve funkci. Co pro opravu pasáže od té doby udělal? Vždyť on je nejenom nejvyšším politickým zástupcem městské části, ale rovněž klíčovým člověkem ve vedení hlavního města – jako předseda koaličního klubu Trojkoalice má přístup na každé zasedání pražské rady.

Ono je snadné celý problém „odhodit“ na příslušného pražského radního odpovědného za nemovitý majetek (od roku 2010 to byli Alexandra Udženija z ODS, Jan Vašíček z TOP 09 a dnes Karel Grabein Procházka z Hnutí ANO 2011). Ale v komunální politice často platí, že co si městská část na hlavním městě nevybojuje, to pak ani nemá. Intenzivně ve mně sílí pocit, že ve věci stanice metra Budějovická současné vedení Prahy 4 minulé tři roky prospalo.

Ing. Petr Horálek,
předseda klubu zastupitelů ČSSD Praha 4

Zveřejněno 1. 3. 2018 v měsíčníku Vaše 4.

Postřehy ze zastupitelstva

Postřehy ze zastupitelstva

  1. Zastupitelé zrušili drtivou většinou hlasů výbor pro energetické úspory. K tomu kroku vyzývala opozice včetně ČSSD již dva roky (výbor vznikl v září 2015). Tímto automaticky zanikl výkon uvolněného (tj. na plný úvazek placeného) předsedy výboru. Tuto funkci od listopadu 2015 vykonával zastupitel Ivo Vaněk (STAN, původně zvolen za ANO), který se několik let vydával za honorárního konzula Sultanátu Omán. Předseda klubu ČSSD Petr Horálek podal během jednání návrh, podle kterého měl být výbor zrušen “z důvodu nulového přínosu pro rozvoj městské části po celou dobu své existence”. Pro takto formulované usnesení ale zvedla ruku jen opozice. Nakonec prošlo stručné usnesení o zrušení výboru. Provoz výboru přišel daňové poplatníky odhadem na 1.5 až 2 miliony Kč.
  2. Sociální demokracie navrhla jako samostatný bod programu Informaci o vývoji developerského projektu Rezidenční park KAVČÍ HORY. Jedná se o největší developerský projekt na území městské části, kdy má u parku Na Pankráci vzniknout pět téměř 70 metrů vysokých obytných domů. O novém vývoji jednala mimo jiné v pondělí 6. 11. komise pro územní rozvoj. Bohužel koalice většinou hlasů nedovolila, aby bod prošel. Veřejnost se aspoň tomuto tématu věnovala v rámci interpelací.
  3. Nemalá část doby zastupitelstva byla věnována situaci v Branickém divadle, a to navzdory skutečnosti, že koalice nedovolila, aby se jednalo o samostatný bod programu. Zastupitelka ČSSD Dominika Krejčová se v rámci interpelací zajímala, kolik představení bylo letos zrušeno. Předseda klubu Petr Horálek chtěl vědět, proč nebyl na kontrolní výbor k tomuto bodu pozván ředitel divadla Václav Čížkovský. Předsedkyně kontrolního výboru odpověděla, že každý má sledovat vyvěšený program komisí a výborů na internetu. Opoziční zastupitelé také připomněli, že nájemce divadla byl vybrán pouze radou, a to až na třetí pokus a bez zapojení kulturní komise. K tématu se vyjádřila i veřejnost v interpelacích.
  4. V rámci interpelací občanů vystoupil i člen ČSSD Michal Pícl, který se zeptal pana starosty, kdy budou v Podolí konečně zavedeny zóny placeného stání. Pan starosta Petr Štěpánek bohužel reagoval velmi popudlivě a místo konkrétní odpovědi drze prohlásil, že se fakticky jedná o interpelaci náměstka primátorky Petra Dolínka. Podle něj již radnice Prahy 4 vše odsouhlasila. Starosta odhadl zavedení zón na polovinu roku 2018 bez bližších podrobností. Ještě nedávno přitom uváděl začátek příštího roku (i to byl ale několikrát posunutý termín).
  5. Zastupitel ČSSD Karel Šplíchal požádal o výpis odměn ze společností 4-Majetková a 4-Energetická. Současně se zeptal pana starosty, zda je pravda, že spolupracuje s bývalým starostou Pavlem Horálkem (ex-ODS). Starosta Štěpánek odpověděl záporně.
  6. Předseda klubu ČSSD Petr Horálek interpeloval pana starostu Štěpánka, proč mají jednotlivé kluby různý prostor v rubrice Názory v (radnicí vydávaném) časopisu Tučňák. Chtěl vědět, kdo rozhodl, že tři ze čtyř názorových příspěvků musí být z koalice a jen jeden z opozice. Dále uvedl, že díky tomu například klub TOP 09 (10 zastupitelů) má v rubrice poloviční prostor proti klubu Čtyřka (2 zastupitelé). Upozornil, že redakční rada Tučňáka má pouze poradní hlas a o obsahu časopisu fakticky nerozhoduje. Kritizoval rovněž zrušení rubriky Anketa (opět bez rozhodnutí redakční radou), kterou v minulém funkčním období prosadila ČSSD.
  7. Program zastupitelstva předložený radou byl rekordně malý (pouhých osm bodů s minimem podbodů). Je to další důkaz, že vládnoucí koalice má stále menší sílu na řešení závažných problémů městské části
J. Bodenlos: Budeme požadovat protihluková opatření na magistrále

J. Bodenlos: Budeme požadovat protihluková opatření na magistrále

Budeme požadovat protihluková opatření na magistrále. Tuhle větu jsem si přečetl ve volebním programu Trojkoalice pro Prahu 4. A ejhle, když hlavní město Praha pomůže občanům v Krči a postaví osm metrů vysokou prosklenou bariéru, tak se to Zeleným zase nelíbí. Výstavbu této zdi rozhodně považuji užitečnou pro občany. Stručně řečeno: Povedlo se. Ochráníme tak především děti v ZŠ Bítovská i obyvatele okolních domů před hlukem i výfukovými zplodinami. Není to dokonalé, ale částečně to pomůže. Do budoucna si dokážu představit obdobnou zeď na druhé straně ulice 5. května, pokud tam vznikne souvislá zástavba. Pozitivně hodnotím výstavbu nájezdů z/do Vyskočilovy ulice. Vzhledem k položení tichého asfaltu je podle mě také v pořádku loňské zvýšení maximálně povolené rychlosti z 50 km/h. I když já bych osobně podpořil 70 km/h, a ne současných 80 km/h. Bohužel musím prohlásit, že co se týče dopravních opatření na magistrále, s bývalým koaličním partnerem Stranou zelených jsme nedokázali najít společnou řeč.

Respektuji, že se mnou každý nemusí souhlasit. Své názory jsem ale ochoten kdykoliv veřejně obhájit jako politik. Nebudu se „schovávat“ jako paní Alžběta Rejchrtová, která se v České televizi v lednu 2016 v reportáži o magistrále prezentovala jako místní obyvatelka z Jihlavské ulice a zamlčela svou funkci radní Prahy 4 pro dopravu i stranickou příslušnost k Zeleným. Ale je pravda, že když jsem se před pár měsíci na zastupitelstvu ptal, kdo z členů rady odpovídá za dopravu, dostalo se mi od pana starosty odpovědi, že si to rozdělují podle okolností. Uznejte, není to šaškárna?

Jiří Bodenlos, zastupitel Praha 4

Článek vyšel 2. 11. 2017 v měsíčníku Vaše 4

Koalice neumožnila veřejnou debatu o Táborské

Koalice neumožnila veřejnou debatu o Táborské

Zaniknou v Táborské a dalších nuselských ulicích stovky parkovacích míst? Jsou nutné širší chodníky i za tu cenu, že se automobily přesunou na tramvajové pásy? Chceme vznik dalších tramvajových zastávek? Podpoříme zrušení podjezdů pod magistrálou v ulicích Táborská a Na Veselí? Nejen o těchto otázkách chtěla sociální demokracie debatovat na mimořádném zastupitelstvu Prahy 4, které se konalo v pátek 7. dubna 2017. Nejednalo se o věc akademickou, ale o přímou reakci na „Koncepční studii ulic Táborská, Na Pankráci, Na Veselí, Soudní“, kterou 28. února 2017 schválila rada hlavního města Prahy. Tato studie se podle usnesení stala „závazným podkladem“ pro projektovou přípravu investiční akce rekonstrukce Táborské ulice.

Debata na Praze 4 se ale nekonala, ani jeden koaliční zastupitel tento bod programu nepodpořil. Někteří si alibisticky vytáhli hlasovací karty, aby pro protokol předstírali nepřítomnost, jiní se „jen“ zdrželi, část dokonce ani nehlasovala. Tento postoj mě mrzí zejména od kolegů z ODS, kteří v listopadu loňského roku svolali svoje vlastní, stranické setkání s občany na stejné téma. Nyní se mohli prezentovat oficiálně, na půdě samosprávného orgánu. Obdobně mě zklamali (nikoli však překvapili) zástupci Trojkoalice, kteří svůj volební program postavili na tom, že otevřou radnici občanům a budou s nimi veřejně a dopředu probírat nejdůležitější věci. Opět ale dali přednost jednání za zavřenými dveřmi – stejně jako například u regulace hazardu nebo zón placeného stání.

Vedení Prahy 4 reagovalo pět minut po dvanácté

Koaliční zastupitelé budou možná argumentovat, že za Prahu 4 se ke koncepční studii vyjádřila už 8. března rada městské části, když přijala zásadní nesouhlas. Jenže usnesení zastupitelstva má mnohem vyšší politickou sílu než usnesení rady. A o rekonstrukci nuselských ulic rozhoduje pouze a jenom vedení hlavního města Prahy. Abyste mohli zastavit či revidovat rozjetý projekt, potřebujete jednat se zástupci rady hlavního města. Když u toho disponujete rozhodnutím zastupitelstva, držíte silnější kartu.

Rada Prahy 4 navíc celý rok čekala, než se odhodlala k činu. Snad si pamatujete, že studie byla prezentována v ulicích na velkých panelech už loni na jaře. V médiích tehdy rezonoval výrok starosty Prahy 4 Petra Štěpánka o odstranění podjezdů pod magistrálou, kterou přirovnal k berlínské zdi rozdělující náměstí Hrdinů. Nakonec se rada vyjádřila „pět minut po dvanácté“, tedy po rozhodnutí rady hlavního města, navíc těsnou většinou 5:4. Rovněž komise územního rozvoje a výstavby, poradní orgán rady, se vyjádřila až letos v březnu, navíc mimo dopředu ohlášený program, takže veřejnost ani netušila, že se o Táborské bude jednat.

Chceme zachovat parkovací místa a tramvaj na Pankrác

Ale zpět k mimořádnému dubnovému zastupitelstvu. Sociální demokraté připravili na konstruktivní návrhy jak upravit koncepční studii. V usnesení, které jsme poslali den předem všem zastupitelům, jsme jasně deklarovali, že odmítáme rušení parkovacích míst a nesouhlasíme s přesunem automobilové dopravy na tramvajové pásy. Dále jsme doporučili připravit variantu převedení silničního provozu na magistrále mezi Táborskou a Hvězdovou do podzemního tunelu (tuto myšlenku jsem prezentoval v listopadovém Tučňáku). Co se týče tramvajového provozu, podpořili jsme vznik zastávky Kotorská a přesun zastávky Pražského povstání blíže k metru, stejně tak i výstavbu nové tratě až ke stanici metra Pankrác. Náš zastupitelský klub v čele s jeho předsedou Petrem Horálkem také již začal jednat s náměstkem primátorky Petrem Dolínkem o revizi koncepční studie tak, aby investiční akce byly opravdu ve prospěch většiny obyvatel Nuslí. Nesedíme jen s rukama v klíně, ale makáme pro čtyřku.

Ing. Jiří Bodenlos

Text vyšel v časopise Tučňák 05/2017

Debata o zastřešení Spořilovské se radnici vymkla z rukou

Debata o zastřešení Spořilovské se radnici vymkla z rukou

Automobilová doprava dusí Spořilov. Na tom se asi shodnou všichni. Dostavba východní části Pražského okruhu se bohužel stále odkládá. Částečným řešením proto může být mimo jiné těžké zastřešení Spořilovské. A právě o tom, jak toto zastřešení bude vypadat, se veřejně debatovalo 9. února 2017 na Spořilově v budově gymnázia Postupická. Ačkoliv si vedení radnice Prahy 4 od této akce patrně slibovalo body v oblasti PR, výsledek byl jiný. Obyvatelé Spořilova se nenechali „opít rohlíkem“.

Radnice se chlubí cizím peřím

„Těžké zastřešení Spořilovské je investiční akce, kterou ČSSD prosazuje dlouhodobě. Už v době, kdy jsem byl zástupcem starosty Prahy 4 odpovědným pro dopravu, jsem tento projekt vyjednával s hlavním městem Prahou,“ říká zastupitel Prahy 4 za sociální demokracii Jiří Bodenlos.  „Investorem je hlavní město a celkové náklady na akci se odhadují na 2,6 miliardy korun. To by bylo zcela nad ekonomické možnosti městské části. Jsem rád, že sociální demokraté v zastupitelstvu a radě hlavního města – včetně náměstka primátorky pro dopravu Petra Dolínka – tento projekt také podporují a podílejí se na jeho přípravě. Nechápu ale, proč pan starosta Štěpánek ze Strany zelených ukazuje lidem vizualizace zatravnění střechy Spořilovské, když v tuto chvíli vůbec nevíme, jak bude skutečně celý projekt vypadat. Jenom tím mate veřejnost,“ dodává zastupitel Bodenlos.

Problematická tramvajová trať

Během debaty v Postupické se obyvatelé Spořilova často ptali na zamýšlenou tramvajovou trať na Jižní město, která ve zveřejněných vizualizacích vede mimo těžké zastřešení, tedy ve volném prostoru vedle obytných domů. Lidem se rovněž nelíbilo její trasování směrem na Opatov – diskutující naopak navrhovali napojení na nejbližší stanici metra Roztyly. „Zaslechl jsem kritiku, že tramvaj, tak jak je plánována, neumožní zrušení nebo výrazné omezení autobusů. Chápu, že se Spořilováci bojí dalšího hluku. Proto se mi líbí řešení schovat tramvajovou trať do samostatného třetího tubusu. To by ve spojení s vhodným povrchem kolejového svršku mělo obyvatele sousedních domů ochránit,“ vysvětluje Jiří Bodenlos.

Architekti během debaty vysvětlovali, že těžké zastřešení umožní více propojit „nový“ a „starý“ Spořilov pomocí zelených a sportovních ploch. Bohužel promítané vizualizace budily také rozpaky, protože lidem vadily bariéry v podobě vysokých schodišť – a zmíněná tramvajová trať. Někteří přítomní se usmívali poznámce, že na zastřešení se budou vysazovat hlavně vysoké, kvalitní stromy. Kam by se ale vešly jejich mohutné kořeny?

Starosta se zapletl do svých pohádek

Během debaty několikrát promluvil i starosta městské části Petr Štěpánek. Ubezpečoval občany, že stát podle něj sice zklamal při výstavbě východní části Pražského okruhu, ale on se o ně postará „hned“. A to neměl říkat, protože vzápětí se přihlásila jedna místní paní a zeptala se na to nejdůležitější: Kdy se bude těžké zastřešení Spořilovské stavět? A zavládly těžké rozpaky. Odpověď jednoho z architektů (ne starosty!!!) zněla: „Netroufám si říct.“ Časový harmonogram podle něj ještě neexistuje. Samotná výstavba snad potrvá 18 měsíců.

Na starostu padl také dotaz, proč jsou promítané vizualizace odlišné od té, která byla zveřejněna v Tučňáku v lednovém čísle. Starosta odpověděl, že architekti stihli zpracovat připomínky občanů, které přišly jako reakce na článek. „Opravdu věříte tomu, že během asi deseti dnů od publikace článku dorazily do redakce Tučňáku nebo na radnici příspěvky, které posloužily jako podklad pro přípravu vizualizací? Vždyť to jsou pohádky, které si mohl starosta odpustit. Daleko pravděpodobnější přece je, že prezentaci připravila jiná firma,“ vysvětluje Petr Horálek, předseda klubu zastupitelů ČSSD v Praze 4.

„Není na škodu také připomenout, že Strana zelených šla do posledních komunálních voleb na hlavní město s volebním programem, který zpochybňoval další výstavbu východní části Pražského okruhu,“ dodává Petr Horálek s tím, že lídrem Trojkoalice ve volbách na hlavní město byl právě dnešní starosta Prahy 4 Petr Štěpánek.

Jak radnice tancuje kolem Hodkoviček

Jak radnice tancuje kolem Hodkoviček

Vzbouření na vsi. Tak na mě působí odpor občanské veřejnosti proti plánovanému developerskému projektu Hodkovičky Nad řekou. A Hodkovičky svou zástavbou zatím připomínají spíše vesnici než město. Petici proti projektu (nikoli proti výstavbě obecně) už podepsalo asi tři tisíce lidí. Názor vedení Prahy 4 na tento projekt jste si mohli přečíst v lednovém Tučňáku 2017 na stranách 6 a 7. Marně jsem na redakční radě navrhoval, aby do textu byly zařazeny i postoje občanských spolků z Hodkoviček, aby se článek přepracoval a případně odložil. O mém návrhu se nedalo ani hlasovat! Článek sice zmiňoval petici občanů, ale vůbec nevysvětlil, na co si lidé stěžují.

Petenti především požadují snížení kódu míry využití území, aby projekt více respektoval charakter okolní zástavby. To znamená, aby zamýšlené domy měly menší kapacitu a výšku. Dále lidé chtějí, aby projekt prošel procesem EIA, tedy procesem posouzení vlivu na životní prostředí. A v neposlední řadě občanská sdružení vyzývají radu městské části, aby ve správním řízení uplatnila námitky k ochraně zájmu obce a zájmu občanů a vyčerpala všechny zákonné opravné prostředky pro zastavení záměru v navrženém rozsahu.

Neskočili jsme developerovi na špek

Na zastupitelstvu Prahy 4 v prosinci 2016 se zastupitelé i občané ptali, zda investor již splnil všechny podmínky, které mu v červnu 2016 uložila rada. Většina vystupujících se shodla, že se tak nestalo. Zaprvé obě etapy projektu nebyly společně posouzeny procesem EIA. Zadruhé územní řízení pro první etapu nezahrnuje plánovanou mateřskou školku. Zástupce investora však opakovaně tvrdil, že vše je splněno. Pan starosta se přímé odpovědi vyhnul, paní radní pro územní rozvoj se k tomu na mikrofon nevyjádřila vůbec – viz stenozáznam na webu městské části. Zastupitelé pak v hlasování dali najevo, že developerovi nevěří, protože podle nich všechny podmínky splněny nebyly.

Za klub ČSSD jsem při té příležitosti položil mimo jiné dvě klíčové otázky. Proč radnice ve spolupráci s investorem pořádá veřejné slyšení s občany až pět dní po té, co byla smlouva s investorem schválena (a prý i podepsána!) radou městské části? Z logiky věci by přece měl být postup obrácený, pokud radnice myslí dialog vážně. A proč rada nevyslyšela usnesení své vlastní odborné komise územního rozvoje a výstavby (z 5. 12. 2016), ve kterém se požaduje projednat stavební záměr znovu od začátku? Dostalo se nám bohužel jen mlhavých a vyhýbavých odpovědí.

Navrhli jsme odvolat radní pro územní rozvoj

Proto náš klub hlasoval pro návrh, aby rada vydala nesouhlasné stanovisko k projektu firmy FINEP do územního řízení a celý záměr projednala znovu s občany v komisích. Bohužel pro usnesení hlasovali jen zastupitelé ČSSD a TOP 09. Dále jsme dospěli k závěru, že paní radní pro územní rozvoj naprosto nezvládla komunikaci s občany v Hodkovičkách (ale ani na Pankráci u projektu Rezidenční park KAVČÍ HORY), a proto jsme navrhli její odvolání z funkce. Koaliční hlasy ji však podržely.

Jak to bylo s úpravou územního plánu

Abychom si nalili čistého vína, je třeba se vrátit do minulosti. V dubnu 2008 projednávalo zastupitelstvo Prahy 4 podněty ke změnám územního plánu. Součástí velkého komplexu návrhů, který předložil tehdejší starosta Pavel Horálek a během rozpravy rozsáhle vysvětloval tehdejší předseda komise pro územní rozvoj Zdeněk Kovářík (oba z ODS), byla i změna „skleníků“ v Hodkovičkách. Z funkčního vymezení „zahradnictví“ se mělo stát území „všeobecně obytné“ a „všeobecně smíšené“. Klub ČSSD, včetně autora tohoto textu, návrh podpořil. Jsou tu však čtyři důležitá „ale“. Zaprvé – hlasování mělo doporučující charakter, protože zastupitelstvo Prahy 4 nemá pravomoc měnit územní plán. Zadruhé – hlasovalo se o mnoha desítkách změn na území celé Prahy 4 v jednom usnesení. Zatřetí – návrhy v této fázi ještě neobsahovaly kódy míry využití území (tedy maximální rozsah výstavby). Začtvrté – ČSSD tehdy byla jak na Praze 4, tak na hlavním městě Praze v opozici, takže její hlasy pro přijetí usnesení nebyly klíčové.

Když se o úpravě funkčního vymezení „skleníků“ hlasovalo „naostro“ na zastupitelstvu hlavního města Prahy (3. 6. 2010, usnesení č. 38/51), byla již ČSSD z drtivé většiny proti, nebo se zdržela. (Navržená úprava území se mezitím za dva roky pozměnila a upřesnila.) Hlasování se tehdy účastnili i tři zastupitelé Prahy 4, z toho dva hlasovali pro, jeden se zdržel. V rozpravě k tomuto bodu vystoupila řada zastupitelů i občanů – ani jeden z nich se o Hodkovičkách nezmínil. (Vše lze doložit na webu hlavního města Prahy.) Zmiňuji se o tom proto, abyste si dali do správného kontextu některé aktuální výroky vedení radnice Prahy 4.

A řečnická otázka na závěr. Vážení obyvatelé Prahy 4, nemáte také pocit, že nám tu po volbách 2014 začali vládnout developeři? Kdyby teď vzniklo občanské sdružení nebo akciová společnost 4-Developerská, mě by to věru nepřekvapilo.

Ing. Petr Horálek

Článek vyšel v časopise Tučňák 02/2018

Proč jsem navrhnul nulovou toleranci kasin

Proč jsem navrhnul nulovou toleranci kasin

Hazard je nešvar. Hazard devastuje životy rodin a ničí charakter. Hazard způsobuje závislost. Hazard může být napojen na organizovaný zločin a pouliční kriminalitu. Hazard představuje legální podnikání. I takové výroky a argumenty jsme slýchávali v rámci přípravy další regulace heren a kasin v Praze. Zastupitelstvo hlavního města nakonec přijalo rozhodnutí na svém zasedání 26. listopadu 2015. V případě Prahy 4 jsme zvolili nejsilnější variantu – tedy nulovou toleranci jak vůči hernám, tak kasinům.

Dobře vím, že v posledních komunálních volbách byla regulace hazardu silným tématem. Obyvatelé Prahy 4 se na kandidáty obraceli s požadavkem na zrušení té či oné herny, toho či onoho kasina. Jako argument uváděli častý výskyt podivných osob ohrožujících veřejný pořádek, ale i nebezpečí hazardu jako takového. Nejvíce kritických hlasů jsem zaznamenal na sídlišti Krč v okolí ulice Štúrova a v lokalitě Nuselská – náměstí Bratří Synků.

Hazard vadí dlouhodobě

Věřím, že na radnici Prahy 4 přišlo hodně dopisů od občanů s podobnými stížnostmi. Stejně tak akceptuji argumenty pana starosty Petra Štěpánka, že řada společností podnikající v hazardu může odvádět část svého zisku nikoli na veřejně prospěšnou činnost, jak jim ukládá zákon, ale do uměle vytvořených a jimi ovládaných firem. Souhlasím s ním, že výroční zprávy BIS varovaly, že mezinárodní organizovaný zločin může do ČR převést své aktivity související s hazardem. Na druhou stranu je pravda, že v hazardu působí i slušní podnikatelé a ne každé kasino má vazbu na kriminalitu, naopak může mít pozitivní vliv na cestovní ruch.

Rada městské části Praha 4 – patrně s přihlédnutím k výše uvedenému – v dubnu 2015 vybrala sedm kasin, u kterých doporučila pokračování v jejich činnosti. U zbývajících dvaceti navrhla zrušení. Bohužel už do svého usnesení neuvedla, na základě jakých kritérií tak rozhodla. Podle mého názoru tak hrozilo, že majitelé nebo provozovatelé zrušených kasin by se u soudu domáhali zrušení takovéto regulace a po hlavním městu Praze by žádali vyplacení náhrady škody. Vedení městské části ale na svém usnesení trvalo i v listopadu, a proto jsem předložil návrh na nulovou toleranci. Pro ten pak hlasovalo 40 zastupitelů z 65 (pro schválení bylo potřeba 33). Za daných okolností to považuji za lepší řešení než zachování všech 27 kasin, což také hrozilo.

Spořilov a Nusle si oddechnou

Osobně jsem rád, že zaniknou kasina v ulici Hlavní na sídlišti Spořilov a kasino na náměstí Bratří Synků (u tramvajové točny, v řadovém bytovém domě), která podle usnesení rady městské části měla zůstat. Jako obyvatele Prahy 4 mě také mrzí, že o regulaci hazardu neproběhla debata na místním zastupitelstvu, kde by se k tématu mohla vyjádřit i veřejnost. Svůj příspěvek bych ale chtěl zakončit pozitivně. Proto mi dovolte, abych poděkoval zastupitelům hlavního města Prahy, kteří můj návrh podpořili. Jedná se o všechny mé kolegy z klubu ČSSD (celkem osm hlasů), dále všech osm zastupitelů z klubu Trojkoalice, jedenáct zastupitelů z TOP 09, pět zastupitelů z hnutí ANO 2011, všechny čtyři zastupitele z klubu KSČM a čtyři nezávislé, resp. nezařazené zastupitele. Ukázali jsme lidem, že volby mohou změnit zásadní věci v životě města.

PhDr. Lukáš Kaucký, zastupitel hlavního města Prahy (ČSSD)

Článek vyšel v časopise Tučňák (1/2016)