V. Valenta: Radikální potřeby

V. Valenta: Radikální potřeby

Profesor Václav Bělohradský v souvislosti s hořící Amazonií aplikuje nový pojem převzatý od Agnes Hellerové: „radikální potřeby“. Rozumí se tím statky, které jsou nutné pro přežití lidstva. K nim patří vzduch (ovzduší, atmosféra, troposféra), voda (mořská i vnitrozemská, povrchová i podzemní) a pochopitelně půda a její lesy či pralesy, tedy základní složky životního prostředí, to všechno vztažené a posuzované z hlediska potřeb člověka a jeho přežití jako druhu.

Vývoj člověka přivodil civilizaci, její rozvoj se všemi pozitivními a zároveň negativními zpětnými  důsledky. Zatímco na jedné straně výdobytky civilizace lidem (některým, někde) život usnadňují, na druhé straně  neřešené dopady civilizačních odpadů a zásahů do krajiny a přírody podrývají její základy  ba dokonce ohrožují její existenci, až samotnou udržitelnost života.  A to nejen člověka.

Děsivé družicové noční snímky hořících pralesů na území pěti a půl milionů km2Brazílie (na rozloze srovnatelnou s Evropskou unií) revokovaly mnoho neřešených a nevyřešených otázek. Komu vlastně patří deštné pralesy, jejichž funkce ovlivňuje klima celé planety? Nebo-li kdo má právo je ničit ve jménu soukromovlastnického práva pro maximalizaci zisku a/nebo kdo je povinen je chránit a zachovat jako jedinečné a nenahraditelné ekosystémy ve jménu  udržitelnosti podmínek života na planetě Zemi?

Krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro otevřel Amazonii developerům a kapitálu.Bolsonaro prohlásil, že zpřístupní chráněná pralesní území komerčnímu využití, protože překáží ekonomickému růstu Brazílie.Za půl roku, kdy  Bolsonaro nastoupil do funkce (1. ledna 2019 – 24.července 2019) bylo podle kvalifikovaných  odhadů vykáceno 4200 kilometrů čtverečních (= cca rozloha Pardubického kraje¨).

Podle Národního institutu pro vesmírný výzkum (INPE), který od 70. let minulého století odlesňování Amazonie mapuje snímkováním Země z družic, pralesa v posledních měsících rekordně ubývá. Míra odlesňování podle nejnovějších vládních dat přesáhla velikost tří fotbalových hřišť za jednu minutu, zveřejnil The Guardian. Jen v květnu 2019 bylo podle INPE vykáceno území o velikosti New Yorku, tedy zhruba 739 kilometrů čtverečních (= cca rozloha okresu Kolín).Během  května letošního roku (2019)  bylo vykáceno  o 34 procent více plochy pralesa než vloni. V červnu tohoto roku (2019) bylo vykáceno dokonce o 88 procent více pralesní plochy ve srovnání s červnem 2018.

Noční družicové snímky hořící Amazonie jsou otřesné. Jsou opodstatněná  podezření, že velkoplošné požáry jsou zakládány z mnoha důvodů úmyslně.  Také s jejich hašením se očividně otálí.Za sedm měsíců  vlády prezidenta Jaira Bolsonara  jeho plán likvidace pralesů ve jménu podpory  rozvoje a růstu HDP mu vychází, uvádí The New York Times.

Jako globální problém zazněla otázka požáru amazonských pralesů dosud nevídaného rozsahu dokonce na konferenci G7 v Biaritzu. Prezident Macron nabídnul brazilskému prezidentovi  příspěvek 22 milionů US dolarů  na zintenzivnění hašení. Byl až zpupně odmítnut s tím, že cokoliv se děje v Amazónii,  je to výhradně věcí suverénní Brazílie. Bolsonaro podezřívá západní velmoci z koloniálních choutek a zastává nacionální postoj jako Donald Trump. U něj analog hesla „America first“ vyzní jako „Brasilia primeiro“. Ale přehlíží, že kapitálové investice na ekonomické využití či zneužití pralesa půjdou přes banky jako nadnárodní, globální kapitál.

Nesporně i v minulých desetiletích docházelo k rozsáhlému vypalování deštných pralesů v Indonézii pro plantáže palmy olejné. Prokazuje se, že se ztrátou deštných pralesů následuje ztráta úrodnosti posléze i půdy samotné. Spaliny z požárů zamořují ovzduší. Příznivý vliv na koloběh vody v troposféře mizí. Ztráta deštných pralesů je nenahraditelnou ztrátou regenerace kyslíku v přírodním koloběhu Země. Na tyto akce, stimulované představou hospodářského rozvoje, ale které přinášejí zhoubné následky,  nebyl žádný výraznější ohlas G7. Ze strany Spojených států a Číny, dvou největších znečišťovatelů Země,  je to bohužel  pochopitelné.

Zahořela také sibiřská tajga. Nepochopitelná byla lhostejnost místních orgánů do doby, než ruská vláda nasadila armádní jednotky. Spekuluje se, že požár měl zakrýt rozsáhlou korupci místních státních orgánů při nelegální těžbě dřeva pro zákazníky v Číně a v Japonsku.  Shořela tajga na území srovnatelném se Středočeským krajem.

K požárům motivovaným vidinou hospodářského rozvoje dochází i v Africe.

Dochází ke znečišťování moří a oceánů civilizačními odpady včetně ropy a plastů. Na rozdíl od rozpustných chemických sloučenin, ropné skvrny a plovoucí ostrovy plastů jsou na první pohled patrné. Plochy oceánů se svým rostlinstvem a živočišstvem hrají nezastupitelnou úlohu v udržitelnosti života na Zemi. Ale kdo si na ně dělá nárok a  komu patří?

Kdo bude stanovovat, či spíše kodifikovat, prosazovat a realizovat, co jsou „radikální potřeby“,veřejně nezbytné pro globální udržitelnost života? OSN? V mnohem menších záležitostech není  snaha po kompromisu. Zejména u velmocí a u nadnárodních koncernů a bank.

Jsou to zájmy nejbohatších a tím nejvlivnějších kapitálových skupin, jejichž výlučná zisková zaměření jsou u zrodu klimatické změny s důsledky, které si politici a vůdcové národů nechtěli nikdy připustit.  I tváří v tvář hrozivé skutečnosti je přehlížejí. Svět se pokouší vyburcovat k nějaké akci za záchranu životního prostředí nordická dívka Greta Thunbergová. Jakou šanci spasit svět  může mít nová Jeanne d´Arc  po šesti staletích.

Současný model trvalého ekonomického růstu je modelem trvalé neudržitelnosti životního prostředí pro člověka – a jak se stále více prokazuje  i pro další organizmy z říše rostlinné a živočišné.   Celou situaci do krajnosti zostřuje populační exploze.

Světový ekonomický model založený na akceleraci ekonomického růstu s maximalizaci růstu HDP a maximalizacích zisků developerů, podmíněný rostoucí exploatací zdrojů, znečišťováním a soustavným ničením povrchu planety Země  a růstem GHG v atmosféře,  je pro lidstvo a planetu Zemi sebevražedný.

 

V Praze – Krči dne 31. srpna 2019

Ing. Vladimír Valenta, CSc.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *
You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>